Tento projekt vznikl na půdě Základní umělecké školy v Literárně dramatickém oboru. Alfréd Radok byl významná a nezapomenutelná osobnost českého divadla. Málo se ví, že jeho umělecká kariéra měla svůj počátek i ve Valašském Meziříčí, kde založil a vedl studentský divadelní soubor Mladá scéna.
Chceme připomenout osobnost Alfréda Radoka velkou divadelní a vzpomínkovou slavností, která se koná ve středu 29. června 2011 na různých místech ve Valašském Meziříčí.
Záštitu nad projektem převzal a svou podporu vyjádřil pan Václav Havel.
Program slavnosti dne 29. června 2011:
16:00 - náměstí ve Valašském Meziříčí
Zahájení slavnosti happeningem Divadla Continuo, divadla Mladá scéna II. a výtvarníků z výtvarného oboru ZUŠ.
17:00 - 18:00 - M-klub (v zámku Žerotínů)
Jan Burian uvádí komponovaný pořad s prvky laterny magiky a filmovými vstupy „Když Múzy za války nemlčely“.
19:30 - Dělnický dům
Happening před Dělnickým domem, kde se konala 29. června 1940 premiéra hry Král Lávra režiséra Alfréda Radoka v podání Mladé scény, a kterou uvede po 71 letech dne 29. června 2011 nová Mladá scéna II. a Divadlo Continuo.
20:30 - venkovní scéna u zámku Kinských
Premiéra hry Lávra@král.cz, hrají členové Mladé scény II., skupina The Dust, hudba: Petr Váša.
21:15 - venkovní scéna u zámku Kinských
Improvizované setkání Jana Buriana s Davidem Radokem - slavní synové slavných otců.
21:45 - venkovní scéna u zámku Kinských
Finis Terrae - přestavení Divadla Continuo, režie Pavel Štourač.
Celý den - výstavní prostory v zámku Kinských
Výstava Alfréd Radok, Mladá scéna a Valašské Meziříčí.
Tento projekt vznikl z iniciativy ZUŠ Valašské Meziříčí a uskutečňuje se ve spolupráci s městem Valašské Meziříčí, Muzeem regionu Valašsko, Gymnáziem F. Palackého a Kulturním zařízením.
Kdo byl Alfréd Radok?
Alfréd Radok (17. prosince 1914 v Kolodějích nad Lužnicí – 22. dubna 1976 ve Vídni) byl český režisér a zakladatel Laterny magiky.
Při pražských studiích mu velice imponovalo moderní divadlo v podání E. F. Buriana a jeho souboru. Po nuceném útěku před gestapem z Prahy se dostává do Valašského Meziříčí, kde založil při sokolské organizaci divadelní soubor Mladá scéna, se kterou inscenoval představení Král Lávra (od K. H. Borovského). Václav Kašlík, přední pražský režisér, který na toto představení přijal pozvání zprostředkoval Radokovi místo asistenta režie v divadle E. F. Buriana, tehdejším D41. Alfréd Radok se tak přes hrozící nebezpečí vrátil do gestapem obsazené Prahy.
Po zatčení E. F. Buriana v březnu 1941 došlo k rozpuštění divadla a Radok, stejně jako většina členů souboru přešla do Městských divadel pražských, která převzala z rozhodnutí Zemského úřadu sál jako svoji pobočnou scénu pod názvem Městské divadlo Na Poříčí. V tomto divadle připravil Alfréd Radok inscenaci Mahenovy hry s filmovou projekcí Mezi dvěma bouřkami, jejíž fotografie z natáčení a svitky negativů si později označil ve svém archivu jako „První Laterna magika.“ K uvedení představení nakonec nedošlo, „důvodem“ byl židovský původ Alfréda Radoka. Následně byl ze stejných důvodů nucen ukončit svou práci v divadlech v Brně, Plzni a v Divadle na Vinohradech, než byl v roce 1944 odveden do internačního tábora v Klettendorfu
Po osvobození nastoupil Alfréd Radok do Divadla 5. května, kde se poprvé pracovně setkal s Josefem Svobodu. Společnou inscenací Hoffmannovy povídky začala jejich více než dvacetiletá spolupráce. Ta byla přerušena pouze v letech 1960 – 1965 působením Alfréda Radoka v Městských divadlech pražských, kde spolupracoval se scénografem Ladislavem Vychodilem, a ukončena v roce 1968 Radokovou emigrací. V roce 1946 pro umělecké neshody z Divadla 5. května odchází, aby následně nastoupil do Divadla Satiry. Od roku 1947 pohostinsky režíroval v Národním divadle.
V roce 1948 natočil svůj první film Daleká cesta o pronásledování Židů. Pro Radoka to bylo velmi citlivé téma přes které se chtěl vypořádat se svou osobní zkušeností. Film měl v zahraničí velký úspěch a získal řadu ocenění. V Čechách byl téměř ihned po premiéře stažen z distribuce, opět z důvodů rasového pronásledování, tedy „nevhodné“ tematiky. Druhý Radokův film Divotvorný klobouk, který natočil v roce 1951, nebyl nakonec „doporučen“ k promítání, tedy neprošel cenzurou, a autor byl propuštěn ze Státního filmu, kde v té době působil. V roce 1956 také natočil svůj poslední film Dědeček automobil, který měl velký ohlas jak v Československu, tak v zahraničí. V roce 1957 byl Alfréd Radok jmenován uměleckým vedoucím pořadů v československém pavilonu na Světové výstavě v Bruselu v roce 1958 a tím začala jeho éra spojená s Laternou magikou.
28. srpna 1968 emigroval Alfréd Radok s ženou a dětmi do Švédska, kde měl v tu dobu domluvenu pohostinskou režii v Göteborgu, který se stal následně jeho druhým domovem. Zemřel v roce 1976 ve Vídni, kam přijel režírovat do Burgtheatru dvě aktovky Václava Havla.
V roce 1991 byl vyznamenán řádem T. G. Masaryka III. stupně in memoriam. Prestižní české divadelní ceny nesou jeho jméno – Ceny Alfréda Radoka
S manželkou a spolupracovnicí Marií (1922 – 2003), měli syna Davida, který je režisérem, a dceru Barbaru. Jeho bratr Emil Radok (1918 – 1994) byl také režisérem a Alfrédovým spolupracovníkem. .
29. 6. 2011 ve 20:30 hodin Premiéra hry Lávra@král.cz.
Přečtěte si:
Noviny projektu Odkaz Alfréda Radoka městu Valašské Meziříčí (2 listy)
Partneři projektu:
Finanční podpora
Alfréd Radok
Václav Havel
